Love Change

21. dubna 2016 v 10:17 | Sumiya
Hej! Hej! Hej! Som tu z další povídkou na Haikyuu!! Sice jsem ji psala v postely jelikož jsem nemocná, ale občas si vlezu k počítači, něco udělám ^^ Máte mě rádi? Já vim že jo »»»»»» egoistická jako prase xD Mno, ale doufám, že se to bude aspoň líbit, protože jsem to psala 4...7... 8.... *počítá na prstech* nevim... asi... 9? No, to je jedno, prostě jsem to psala dlouhou dobu, a pak se patlala s tim, abych to dostala do počítače, to je další půl hodina navíc, a.... já už ten čej radši pít nebudu, nebo budu zachvíli lezt po stropě se zářícími očky a jazykem až na podlahu, a o to opravdu nestojim xD Asi jsem to už říkála (nebo možná ne, opravdu si to nepamatuj) ale založila jsem si sešit, do kterého píšu (spolu se Saka-chan) povídky na Haikyuu. Už tam máme 2 hotové (Bokuto x Kuroo, Oikawa x Sugawara) a jednu rozdělanou (Kuroo x Tsukishima) Už jsem začala jednu přepisovat, ale, popravdě, komu by se chtělo opisovat 10 stránek A4, že? A navíc, když mu není zrovna Hej. Ale dost už kecání, a zpátky k povídce! Takže doufám že se bude líbit a blá blá blá.... však to znáte :D


Smutně se procházim po parku. Už týden mi nezavolal, ani za mnou nepřišel. Mrzí mě to, opravdu mi na Oikawovi-san záleží, akorát jsem to nikdy nedal na jevo. Asi ho omrzelo, mě pořád přemlouvat, abych mu řekl že ho miluju, nebo že mi na něm záleží... Smutně si povzdechnu, a z kapsy si vytáhnu telefon. Najedu na Oikawovo číslo, a rozhodnu se mu napsat sms. "Ahoj... Mohl bych se u tebe stavit?" a odešlu. Chvilku se ještě procházim, když v tom mi telefon oznámí novou zprávu. Ihned ji otevřu. "Proč?" zastavim se, a tupě hledim do telefonu. On se mě ptá.... Proč? "N-no... Jenom mě to tak napadlo... Rád bych tě viděl..." hah, jsem zvědavý, co mi na to odepíše.

"Ah, tak..." trochu se pousměju, a ihned k němu vyrazím. Ani né za 5 minut jsem před dveřmi svého přítele. Rozklepanou rukou zaťukám na dveře, a čekam. Po chvíli se dveře otevřou, a v nich stojí Oikawa-san. Sjedu ho pohledem, a celý zrudnu. Stojí přede mnou jenom s ručníkem okolo boků... "Tak jdeš dovnitř?" optá se chladně. Cuknu sebou, a vejdu dovnitř. Zuju se, a čekám. "Ty jsi tu sám?" optám se potichu. "Jo, rodiče jsou v práci." řekne, ani se ke mě neotočí, a jde ke schodům. "P-počkej na mě..." šeptu a popoběhnu k němu. Natáhnu ruku, a dotknu se jeho zad. Pohotově se ke mě otočí, a za ruku mě chytne. "O-oikawa....san?" vykopnu ze sebe překvapeně. "Baví tě to?" řekne popuzeně, a přitom mě propaluje pohledem. "C-cože?" zakoktám. Co tim myslí? Nechápu ho... "Baví tě mi ubližovat!" štěkne, až sebou cuknu. "O-o čem to mluvíš...." dostanu ze sebe vyděšeně. "Moc dobře víš, o čem mluvim." zavrčí nepříčetně, a jednim rychlim pohybem mě přirazí ke zdi. Než se naděju, vášnivě a dravě mě políbí na rty. Snažim se ho odstrčit, ale je o proti mě mnohonásobně silnější. Když se ode mně odtáhne, zapřu se rukama do jeho odhalené hrudi. "P-prosím... Ne..." zašeptám vyděšeně, a pohlédnu mu do tváře. "Na prosení je pozdě..." zašeptá zákeřně, a strhne ze mě mikinu s tričkem. Rty se mi přisaje ke krku, a od krku pomalu sjede až k lému mých kalhot. Jední pohybem mi je sundá, a když spatří, že už jsem na půl vzrušený, uchechtne se, a pohltí můj celý penis do pusy. Skoro vyjeknu, jak mě to Překvapí. Zaryju mu nehty do ramen, a snažim se mu bránit, ale proti jeho zkušený puse nemám nejmenší šanci.

Ještě chvilku mi ho důkladně saje, až to nevydržim, a udělám se. Narovná se, a přehodí si mě přes rameno. "D-dej... Dej mě okamžitě dolu!" zaprotestuju, a zabušim mu do zad. Nic. Žádná reakce. Přestanu se tedy bránit. Mám pocit, že je to k ničemu. Stejně jeho náletu neuniknu. Čehož se hodně bojim.

Než se naděju, mrskne se mnou na postel. Klekne si nade mně, a prohlídne si mě pohledem plným chtíče. Cuknu sebou. Zavřu oči, a naklonim hlavu nastranu. "Prosím... Odpusť mi... Choval jsem se k tobě vždycky chladně, a nikdy... Nikdy ti nevyjádřil náklonost...já... Mám tě rád... Ne, já tě přímo miluju... A tak, prosím... Neubližuj mi..." zavzlykám, a schovám obličej do dlaní. "Tobio...chan..." zašeptá, a sleze ze mě. "Promiň... Neovládal jsem se.." zašeptá znovu. Posadim se, a pohlédnu na něj. "Nemusíš se omlouvat... Všechno to je moje vina... To, jak jsem k tobě byl chladný, a ty jsi mi vyjadřoval svou lásku tak pěknými způsoby... Mrzí mě to... A .... Chtěl bych ti to vynahradit..." řeknu, a obejmu ho. "Tobio..." otočí se ke mně, a povalí mě do postele. "Ale, ty perverzáku..." zasměju se, a obejmu ho okolo krku. Taky se usměje, a políbí mě na rty. Tentokrát však jemně, s citem. Tenhle polibek se mi narozdíl od toho prvního líbí... "Oikawa...san..." zašeptám do polibku, a zákeřně zvednu nohu, abych se mohl provokativně otřít o jeho rozkrok. "Tobio-chaaan~" zavyje, a rychlostí blesku mi sundá tričko. "Zlobivý chlapec." zamračí se, a skloní se k mým bradavkám. Jednu vezme mezi rty, a druhou začne dráždit prsty. "Ngh..." dostanu ze sebe vzrušeně.

Chvilku mi bradavku žužlá, ale pak jí vezme mezi prsty, stejně jako druhou. Různě je mačká, a tahá za ně, až to místy i bolí. "Už... N-e...." zasténám, a snažim si bránit své přecitlivělé bradavky. "Oh, takže princezna je citlivá na prsíčka..." zasměje se. Nic mu na to neřeknu. Taky co bych na tak trapnou věc měl říct.

Nakloní se k mému obličeji, a políbí mě. Jazykem mi vjede do úst, a splete ho s tím mým. "Mh..."zasténám do polibku, a ruce, které jsem měl doteď na prsou, přemístim na Oikawův krk. Toho Oikawa náležitě využil, a jeho nezbedné prsty se znovu zmocnili mých bradavek. Neměl jsem ani možnost se nějak bránit, jelikož ... Prostě nevim jak! Ruce jsem měl na jeho krku, a nohy zaklíněné.... Žádná šance na záchranu.

Odtáhne se ode mě, a usměje se. Jednou rukou sjede k mýmu přirození, a začne mi ho dráždit. "Mh... Oikawa....san..." zasténám, a prohnu se v zádech. "Ah, Tobio-chan, ani nevíš, jak moc jsem si přál, tě slyšet sténat." Zalibuje si, a sehne se k mému krku. Políbí mě na něj, a jazykem pak putuje až k mému uchu. Do něj se následně zakousne. "Nh...." Zasténám, a prsty vjedu do jeho jemných vlasů. "N...ne! T-tam ne!" Vykřiknu, když mě dráždivě políbí za ucho. "Jsi tak citlivý..." Odtáhne se ode mně, a usměje se. "Blbečku!" Křiknu po něm, a bouchnu ho do hrudi. "Hehe..." Zasměje se, a pohladí mě po vlasech. "Nesměj se!" Křiknu znovu, a nafouknu zčervenalé tváře. "Ale notak, musíš to brát tak, že zjišťuju, jak a Kde si citlivý, abych věděl, Kde ti to je příjemný, a Kde ne..." Pousměje se, a obejme mě. Taky ho obejmu, a políbim ho dráždivě na krk. "Dělej si se mnou co chceš..." Zašeptám vzrušeně. Toho Oikawa náležitě využil, a rukou, kterou měl volnou, zajel mezi mé nohy, něžně do mě vnikl jednín prstem. Zatnul jsem zuby, protože mi to nebylo moc příjemné. Když jsem se uklidnil, pronikl do mě dalším prstem. Jemně s nimi pohyboval dovnitř a ven, taky je různě roztahoval, a otíral se o mé nitro. Začal jsem cítit příjemné pocity, a bolest se pomalu vytrácela. Najednou jsem pocítil nehorázné množství slasti. "N-ne... P-řes-přestaň....!" Zasténám, a prohnu se v zádech. "Hm? Mám přestat?" Podiví se, a nakloní hlavu na nastranu. Ale místo toho, aby přestal, do toho místa pořád naráží, a já cítim, že už to nevydržim. Abych pravdu řek, snažim se potlačit vyvrcholení, ale, moc se mi to nedaří. "Nedrž to v sobě..." Řekne, a rychle ze mě vytáhne prsty. "Ng!" Dostanu ze sebe rychle, jelikož jsem to nečekal. "Tobio-chan..." Zašeptá a natáhne se pro něco k nočnímu stolku. Zalechnu nějaké zašustění, a pak se Oikawa narovná. Něco drží v puse.... Sakra! To je kondom! Ihned si zakryju obličej, jelikož mi nehorázně zrudl. Oikawa se uchechtne, a asi, opravdu jenom asi, si nandá kondom. "Tobio-chan... Podívej se na mě..." Řekne celkem mile. Po chvilce ruce dám dolů. U-usmívá... Se... "Bojíš se?" Optá se, a pohlédne mi do obličeje. "S-samozřejmě, že se bojim, a-ale víc než to, se cítim trapně..." Odvratim rudou tvář nastranu. Oikawa chvilku nic neříká, ale pak se uchechtne. Pohlédnu na něj, a on se podívá na mě. Vypadají... Vypadají tak... Tak něžně... Najednou mě Oikawa chytl pod koleny, roztáhl mi nohy, a vnikl do mě. Vyvalil jsem oči, ale hned na to jsem je zase zavřel, abych zabránil slzám se dostat ven. "Ššš... Neplač, miláčku... Uvolni se" Utěšuje mě, a přitom mi slíbává slzy, které se dostali přes pevně sevřená víčka. Pokusim se uvolnit, ale moc dobře mi to nejde. "T-to... Nej...de... Moc...moc to bolí..." Zavzlykám, a otevřu oči. Oikawa se na mě usměje. Položí mi jednu nohu, a volnou rukou mi vjede mezi nohy. Začne pomalu pohybovat rukou. Prohnu se v zádech, jelikož jsem nečekal takovou podpásovku. Celkem se i díky tomu uvolnim, a to, jak do mě Oikawa celý vlezl už ani moc nebolí. "Lepší?" Zašeptá mi do ucha. Jenom přikývnu k souhlasu. "Tobio-chan.... Možná ti to bude trochu nepříjemné..." Řekne, a začne se pomalu pohybovat. Upřímně... Moc nepříjemné to není, je to spíš takový.... Příjemně nepříjemný pocit plnosti... No... A možná trocha bolesti a taky slasti...


Nejdřív se pohybuje pomalu, ale když nic nenamítám, jako že já jenom sténám, přidá na rychlosti. Čím rychleji se pohybuje, tím víc sténám, a prohýbám se. "O...Oika....Oikawa...san...aaah!!!" Zasténám, a vyvrcholim. Oikawa do mě ještě chvíli přiráží, ale pak se ve mě rozlije jeho horké sperma. Lehce zasténá, a když ze mě vystoupí, rozvalí se vedle mě. "T-to.. to bylo u...úžasné..." Zašeptám, mezi hlubokými nádechy a výdechy. "Si myslím..." Sykne Oikawa a převalí se na bok. "Mám pocit, že dneska odsuď už neodejdu..." Pousměju se, a přitisknu se k Oikawovo hrudi. "Já bych tě ani nikam nepustil, miláčku." Políbí mě do vlasů. Lehce se pousměju, a zavřu oči. Hned na to jsem usnul, ale ještě předtím, jsem zaslechl, jak mi Oikawa zašeptal : "Miluju tě..."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tami Tami | E-mail | Web | 23. dubna 2016 v 12:56 | Reagovat

paráda xD dlouho jsem nečetla tak pěknou povídku xD

2 Sumiya Sumiya | E-mail | Web | 23. dubna 2016 v 13:19 | Reagovat

[1]: Jéééé, moc děkuju! ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama