Nečekaný Zvrat

18. června 2016 v 11:54 | Sumiya & Sakakibara |  Jednodílovky Yaoi
Uuuh, po dlouhé době Vám přináším novou povídku. Psali jsme jí celkem dlouho, a taky je pěkně dlouhá, ale doufám, že se bude líbit ^^ A taky jsem chtěla upozornit, že tu od 25.6. 2016 nebudu. Jedu na dovolenou, takže nebudu mít přístup internetu, ale slibuju, že budu psát, jak jen to bude možná, a hned, co se vrátim, to sem přidám ^^
Denny - Sakakibara
Luky - Sumiya


Denny
''Podle jednoho žáka z osmé třídy jsou prý všichni teplí'' zasměje se učitel. Moc mi to vtipné nepřipadá, místo toho se podívám na spolužáka Lukyho. ''Hej ta nová hra o který si mluvil, co kdybychom si ji zahrály u tebe?'' řeknu a trochu se k němu nakloním. ''Jo, klidně.'' odpoví a dál se věnuje vyuce.

Luky
Koukám na učitele, a, kupodivu, si zapisuju do sešitu. No, normálně bych nic nepsal, a slušně řečeno bych na to kašlal, ale, nechci poznámku.... Hmmm, nová hra... to může být zajímavé, už dlouho jsem s nikym nic nehrál. Když dopíšu poslední poznámku, zazvoní na přestávku. Konečně. Zbalim se, a odejdu. Do další třídy dojdu, překvapivě, první. To jsou všichni tak pomalý, nebo co? POkrčim rameny, a sednu si do své lavice. Vytáhnu si telefon z kapsy, a začnu hrát hry.

Denny
Poslední hodina yes! hmm co ted máme oh jo vlastně matiku... rychle se přesunu z jedné třídy do druhé. Když vejdu dovnítř uvidím že Luky je už tady taky, koneckonců on tu vždy bývá první. Sednu si za něj. ''Hej, co ted hraješ ?'' štouchnu do něj, ''Co děláš počkej snažím se to dohrát!'' vyštěkne po mně. Je to otrava když hraje sám.. nenápadně se přiblížim k jeho mobilu a snažím se zjistit co to hraje, když mi to pan psí štěkot nechce říct.

Luky
Cítim to. Cítim, jak se snaží mi koukat přes rameno. Kupodivu ho úspěšně od ignoruju, a když dohraju, a otočim se na něj. "Příště mě laskavě neruš, když mám rozehranou hru, jsem pak akorát nepříjemný." Zavrčim. "A co si vlastně chtěl?" Optám se hned na to. "Jenom mě zajímalo, co hraješ." Pokrčí rameny, a pohlédne na mě. Nic mu na to neřeknu. Denny si jenom povzdechne. "Tak řekneš mi jméno tý hry? Nebo si mám to jméno vycucat s prstů?"

Denny
''Clicker Heroes..'' řekne tiše. ''Cože ?'' řeknu hlasitěji ''Clicker Heroes!!'' vykřikne a stoupne si. ''Jojo však v poho sorry..'' radši se rychle omluvím a rukama naznačím že si muže zase sednout. Když se posadí vezme si mobil do ruky a začne tam něco tukat, jen tak ho pozoruju. Po nějaké chvíli zazvoní na hodinu a Luky schová mobil do tašky. Proč na něj tak často myslím ?..

Luky
Do třídy napochoduje ta nádhera, a já se z ní skoro pozvracím. Ta snad nic nejí, je jak špejlička, možná i tenčí. Musim se z toho úplně oklepat. Začne něco žvástat, ale, upřímně, kdo by poslouchal takovouhle anorektičku, no já bych jí fakt neposlouchal, a asi ani nebudu. Když se na mě podívá, vždycky dělám, že píšu, nebo přemýšlim, ale ve skutečnosti jsem myšlenkami někde na druhym konci světa, kde jsem jenom já, telefon a hry.

Denny
Je mi z ní zle ale muj žaludek to zatím nějak pobírá. Když hodina skončí všichni se rozeběhnou ze třídy jen já čekám na Lukyho než si sbalí věci do tašky. Když tak učiní pomalu se odeberem do šatny a přezujeme se. ''Pujdu k tobě hned nevadí ?'' zeptám se opatrně nechci ho nějak podráždit. ''Jo jasně.'' řekne a nasadí si tašku. Oba opustíme školu a vydáme se k Lukymu domů.

Luky
Jdeme celkem pomalu. Proč taky pospíchat, že. Netrvalo ani 5 minut, a už jsme byli před bytovkou. Vytáhl jsem klíče, a odemnkl vchodové dveře. Dennymu sem je podržel, a když vešel, pustil jsem dveře, a ty se zavřeli. Vydali jsme se po schodech na horu a když jsme vyšli schody až nahoru, odemkl jsem. Počkal jsem, než vejde Denny, a pak dveře zavřel. Hm, je tu nějaký ticho.... Ah, no jo, rodiče odjeli na nějaký nákup, nebo já nevim kam. "Bež za tim do mýho pokoje. To jsou tyhle dveře." Ukážu na dveře hned vedle vchodových. "Chceš něco k pití?" Jenom kývne na souhlas. Vydám se proto do kuchyně, kde nám oběma naliju nějaký džus. Nalil bych něco jinýho, ale bylo to jediný, co byl v lednici.

Denny
Má to tu celkem pěkný a postel má taky velkou. Sednu si na ni a chvíli vyčkám než Luky přinese pití. Když se vrátí podá mi sklenici a zapne hru, ''Je to těžká hra tak se snaž.'' uušklíbne se a já jen s vyzívavím usměvem kývnu. Hrajeme asi 15 minut, ta hra je sakra těžká! a začíná tu být docela vedro, pohlédnu na Lukyho který hru stopnul aby si mohl sundat mikinu. Má na sobě ted jen černé triko... zhluboka se nadechnu a snažím se ignorovat ten zvláštní pocit v sobě. Pokračujeme v hraní a mě je čím dál tím větší vedro, ''Hej Luky mohl bys prosim otevřít okno?'' zeptám se a když Luky vstane má nadrženost stoupne.

Luky
Když otevřu okno, hned mě ovane studený vzduch, až se z toho oklepu. Chvilku hledim ven, ale pak se vzpamatuju, a vrátim se zpátky na své místo. Znovu začneme hrát.
Asi po dalších 15 minutách mě to už přestává bavit, ale nic neříkám. Jedním okem se podívám na Dennyho, a s úlekem zjišťuju, že to z něj leje, jak kdyby měl horečku. "Hej Denny, jsi ok?" Optám se celkem starostlivě, což se u mě moc často nevidí.

Denny
''C-Co.. jo jasně jen je mi trochu vedro..'' řeknu přitom to ze mě leje jak nevim co. ''Nedáme si pauzu ?'' řekne Luky a já jen kývnu, začínám pomalu panikařit vůbec netuším co se to semnou děje. Takový pocit jsem nikdy neměl.... Všimnu si jak mě Luky pozoruje od shora až po paty, a tak uhnu pohledem jakože si prohlížím jeho pokoj. ''Musím si odskočit!'' vykřiknu, rychle vstanu a vydám se do koupelny.

Luky
Když vyskočí na nohy, a vykřikne, že si musí odskočit, cuknu sebou, jelikož jsem to nečekal. "C-cože? J-jasně...." Dostanu ze sebe překvapeně. Chvíli jenom tak sedim. Když se po 10 minutách nevrací, začnu přemýšlet. Mám za ním jít, nebo radši ne? Ale co když mu je špatně? Nebo co když ... ale to je jedno, prostě za nim jdu, ať se děje co se děje. Dojdu před dveře koupelny, a zaťukám. "Denny? Je ti dobře?"

Denny
Luky zaklepe na dveře a já leknutím nadskočím. ''Jojo jen...jsem měl něco v oku a bolelo to! už je to ale dobrý..'' zalžu a Luky zdá se, že mi to uvěří. ''Dej mi ještě minutku..'' řeknu a Luky mi na to odpoví jen ''Ok, jdu zatim do pokoje.'' Když se ujistím že už za dveřmi nestojí, podívám se na sebe do zrcadla ''Vysvětlí mi někdo proč se tak divně chovám?'' povzdychnu si a sednu si na vanu. V tom mi ale něco docvakne, ''Já ale přece nejsem gay!'' Vykřiknu.

Luky
Sednu si na postel, a s povzdechem si začnu prohlížet své prsty. Něco mu spadlo do oka... Tak fajn, dejme tomu. Začnu přemýšlet, ale nakonec stejně skončim u blbostí, takže, přemýšlet radši přestanu. Ve chvíli, kdy se přestanu zabývat svýma myšlenkama, do pokoje vejde Denny. "Je to lepší?" Optám se ho. "Jo..." Přikývne a sedne si na druhý konec postele. Pohlédnu na něj překvapeným pohledem.

Denny
Cítím jak se na mě Luky překvapeně dívá, pohled mu opětuju a asi 5 minut se na sebe díváme. ''Luky... líbí se ti ted nějaká holka ?..'' zeptám se ani nevím proč. Luky se na mě ještě víc překvapeně podívá ''P-Proč se ptáš ? ''vykoktá s trochu červenými tvářemi. ''Ne N-není to tak jak si myslíš ?! já jen.. mě to zajímá.'' řeknu a sklopím pohled.

Luky
"N-no... zrovna teď.... j-jo.. jedna se mi líbí, ale...." Zaseknu se. Ale? Jaký ale? Líbí se mi, a tečka. Odvrátim od něj pohled. Proč ho to sakra zajímá? "A proč tě to tak zajímá?" Optám se na oplátku, a pohlédnu na něj. Denny trochu zčervená, a začne něco mumlat. "Nerozumim ti ani ň, mluv trochu zřetelněji." Zahuhlám, a přisunu se trochu blíž. Na to Denny zareaguje, a posune se o kousek dál.

Denny
Co mu mám ted sakra říct? ''A-A kdo je to ..?'' řeknu trochu sklesle. Luky se netváří moc že by mi to chtěl říct, Podívám se na něj a všimnu si že se k mně souká blíž. To ne, prosím jen to ne! Rychle vstanu a vydám se k oknu, opravdu m nechci udělat něco co on si nepřeje.

Luky
"No, je o rok mladší, a ani jí neznám jménem..." Zamumlám, a přisunu se k němu blíž. Denny však vstane, a rychle dojde k oknu, kde se opře o parapet. Ne, ale vážně, je v pohodě? No já si myslim, že ne. "Opravdu si v pořádku? Nevypadáš na to..." Řeknu, zvednu se, a dojdu k němu, a chytnu ho za rameno. Denny se po mě ožene, a mojí ruku odstrčí. "D-Denny?" Vykoktám vyděšeně. Takhle se ke mně nikdy nechoval... Propaluje mě pohledem.... "Radši se ke mně nepřibližuj..." Zavrčí, a otočí se zpátky k oknu. "P-proč? Co se stalo? No tak! Řekni mi to!" Naléhám na něj.

Denny
Luky na mě moc naléhá, a já už cítím že to nevydržím. Popadnu Lukyho za ramena a svalím ho na postel. ''D-Denny ?! co to k sakru děláš ?!'' vykřikne a snaží se mě odstrčit, ale marně. ''Taky tomu nemužu uvěřit..'' začnu, Luky sebou přestane cukat a snaží se mě vyslechnout. ''To co k tobě cítím.. ..je neovladatelný.'' řeknu zřetelně a pohlédnu Lukymu do jeho načervenalé tváře. Fascinovaně mě pozoruje, pomalu se přiblížím blíž k jeho rtům a on jen bez hnutí leží a čeká co bude dál.

Luky
Ležim, ani se nehnu. Úplně mě odrovnal... Denny se najednou přitiskne k mým rtům, a já vyvalim oči. Asi jsem to měl čekat, ale... překvapilo mě to. "Mh...." Snažim se ho odstrčit, ale je strašně silný. Ve chvíli, kdy se chci nadechnout, mi vjede do pusy jazykem. T-to je tak divný pocit... c-co to je? C-co to se mnou provádí?! "D...Denmh..." Vysoukám ze sebe.

Denny
Po nějaké chvíli se odtrhnu od jeho rtů a snažím se mu sundat tílko. Sakra proč nosí tak těsný tílka ? ''H-Hej Denny z-zacházíš už moc daleko!'' vykřikne a já ho ignoruji, až poté co mě praští do obličeje ho chytnu za obě ruce ''Chci to... Chci tebe!'' vykřiknu agresivně aniž bych si to uvědomil. Luky na to nic neřekne a snaží se mě schodit na zem ''Proč to nechceš pochopit?!'' spustím.

Luky
"A..a co mám jako pochopit?! V-vždyť se mě tady pokoušíš znásilnit! Uvědomuješ si to?!" Zapištim, a celý zrudnu, jelikož mi Denny zajel pod tričko. "D-Denny..." Zakoktám, a zavrtim se jako žížala na háčku. "Přestaň.... t-tohle se neodebírá moc dobrým směrem...." Zamumlám, a odvrátim zrudlou tvář na stranu.

Denny
Možná je pro něj přece jen ještě brzo. Povzdychnu si a vrazím mu další polibek, já už ale nechci dál čekat Luky... to co k němu cítím je uplně jiné než když chodím s nějakou holkou. ''Mm..'' má opravdu sladké rty, nemužu se od nich odtrhnout! Luky se mému polibku vubec nebrání to znamená že se mu to určitě líbí.

Luky
Jsem úplně mimo. Jakoby mé tělo vypovědělo službu, prostě jsem "vypl" a nějak jsem nechtěl naskočit.
Abych pravdu řekl, není to zase tak nepříjemné, ale rozhodně to není dobrovolné. Sakra... proč se mu nedokážu bránit? Proč? Proč jsem tak slabí? Že bych to... ch-chtěl?....Ne! To rozhodně ne! Vždyť jsem na holky! Já nejsem gay! A-ale... Ne! Žádný ale! Prostě jsem na holky, ale..... Sakra, to ale... Asi bych si měl přiznat, že.... že mě asi přitahují i kluci, ale.... Aaaagggh! Peču na to! "D-Denny... zpomal trochu...."

Denny
Překvapeně se na něj podívám. Tohle jsem nečekal myslel jsem si že na mě bude zase křičet. Všimnu si, jak je celý rudý a jak se snaží semnou navázat smyslu plnou konverzaci. Upřímě mě nezajímá nic jiného než on takže to co blábolí vubec nevnímám. Když po chvíli doblábolí vrhnu se mu na krk. ''H-Hej ř-říkal jsem ať zpomalíš..!'' zaknučí a chce mě odstrčit ale zdá se že v sobě nemá vubec žádnou energii.

Luky
Hn, ten vůl vůbec neposlouchá a dělá si co chce. "N-notak Denny, opravdu, trošku zpomal.... j-jsi moc rychlý, a já... já... nevim.... co si mám myslet..." Zamumlám. Jenže on mě nevnímá, a v klidu mi olizuje krk, jako by se nechumelilo. Když mi přejede rukou hrubě po hrudi, už to nevydržim a zakřičim: "Sakra Denny! Jestli mě hodláš ojet, tak bych si to taky rád užil! A tak prosím, aby si byl aspoň jemný, a trochu zpomalil, ty křupane!" Zavrčim.

Denny
''Uh- jo jasně sorry..'' omluvím se ale.... jak to mám sakra udělat tak aby si to užil ?! Ruku ztáhnu z jeho hrudi a kleknu si nad něj, Luky si jen nahlas povzdychne. ''C-Co chtěl si, abych zpomalil...'' vykoktám nervozně a cítím jak mi pomalu rudnou tváře. ''ty se č-červenáš ..?'' zeptá se mě a já zrudnu ještě víc.

Luky
On se.. opravdu červená! "Nemůžu si pomoct, ale, jsi roztomilý, když se červenáš.." Řeknu, a sám cítim, že mi červenají tváře. "Jo, to ty taky." Zavrčí, a odvrátí pohled. "Hm..." Zamručim, a zrudnu ještě víc. Chvíli se nic neděje, ale pak mě něco napadlo. I když tim asi prolomim Dennyho kontrolu, ale za pokus mi to stojí. Pomalu se posadim, obejmu Dennyho okolo a olíznu mu ucho po celé délce.

Denny
Luky se najednou posadí, obejme mě a olízne mi ucho. ''L-Luky....ja-co p..'' zakoktám se, no nemám slov! Luky mě stále drží v objetí a tak ho znova tentokrát jemně povalim na postel. Svléknu si triko a on mě jen mlčky pozoruje, a tak aby mu to nebylo líto, mu pomalu začnu sundavat jeho tílko.

Luky
"Tohle je lepší.." Zalibuju si, a nechám si svléknout tílko. Denny se mi přitiskne k hrudi, a začne mě na ní jemně líbat. "Mh..." Dostanu ze sebe, a radši zavřu oči. Tohle je příjemné.... "D-Denny....." Zamumlám. Jenom se uchechtne, a olízne mi bradavku (nejdřív jsem napsala bratra xD). Hned na to se k ní přisaje, a začne si s ní hrát. Odpovědí na jeho peči je zasténání.

Denny
Když se odtáhnu od jeho bradavky pomaličku si to štráduju k jeho břichu, když si všimnu jak Luky začíná být ještě víc červený než předtím nevydržím to a nahlas se uchechtnu. ''H-Hej čemu se směješ?..'' vydá ze sebe nevinně, ale já neodpovím a pomalu se blížím k jeho kalhotám.

Luky
To je špatný, to je hodně špatný! Proč se nebráním? Proč... proč? Přece nejsem slabý, ale.... "D-Denny..." Zaskučim, když dojde řada na mé kalhoty. Denny mi je rychle sundá, a odhodí někam pryč. Po kalhotech nasledují i trenky, které taky letí někam do aleluja.
Začne si mě prohlížet takovým hladovým pohledem, až zčerevenám, pokud to vůbec ještě de, jelikož já jsem rudý od záčátku týhle akce.

Denny
Rychle mu sundám trenky a odhodím je někam nakonec pokoje. Luky na to okamžitě zareaguje a snaží se nohama zakrýt své přirození. Nahlas se uchechtnu a nohy mu dám co nejvíc od sebe, ''nerad to přiznávám ale jsem tak hrozně nadržený prase" řeknu tiše. Když má ted nohy od sebe, pomalu cestuju po jeho stehně dolu až k jeho přirození.

Luky
"N-ne..." Vydechnu, když mi přejede přes stehna až k mému přirození. Neříkám, že je to nepříjemný, ale to co řekl, mě trochu odradilo..... teda, spíš vystrašilo. No tak jako, když vám někdo řekne, že je nadržený prase, asi taky nebude zrovna happy.
"A-le...D-Denny.... V-vždyť jsem kluk...." Zakňučim, a pohlédnu na něj.

Denny
Nad tím co ted řekl s trochu pozastavím. Je pravda že dřív se mi líbily holky, hlavně ty s velkýma prsama a pořádným zadkem ale...pohlédnu na Lukyho .... ''Ted mě už holky nezajímají '' usměju se a Luky jen vyvalí své tmavě hnědé oči. Myslím že tím co jsem ted řekl jsem ho asi dostal do fáze alá help, je nade mnou uchyl.

Luky
Nemám slov. On opravdu řekl.... že ho holky už nezajímají.... Tak to není dobrý! Teď už se toho úchyla nezbavim!
Z mých myšlenek mě vytrhne Dennyho dotek na mém penisu. Čekal jsem, že bude hrubý, a bude mi ubližovat, ale on byl jemný. Asi mi nechce ublížit. "Denny proč? Proč já?" Zašeptám, a zavřu oči. Je těžké se na něj dívat....

Denny
Je roztomilý.... ''Proč ..? sám to nevím.'' abych pravdu řekl opravdu to nevím. Dál už nic neříkám a rukou mu začnu pomalu dráždit jeho penis. ''D-Den-ny..'' vykoktá ale stále se na mě nedívá, Chci aby se na mě podíval, chci vědět že mi věří... ''Luky...'' řeknu jemným hlasem ''Věř mi.'' dodám a Luky se na mě konečně podívá.

Luky
Pohlédnu na něj. Věřit mu... To se lehce řekne, ale hůř se to koná. Sklopim pohled, a zamyslim se. Teda, aspoň jsem se o to pokusil, ale tim, že mě dráždí, mi to moc nejde.
Ale co ztratim. Bavíme se spolu už 2 roky, tak proč bych mu nevěřil po něčem takovém. "D-dobře.... já ti věřim.... pořád..." Vzhlédnu k němu a usměju se.

Denny
Podívám se na Lukyho a usměju se. Ted když mi věří mužu začít, pomalu se usty přiblížim k jeho penisu, a ještě než ho strčím celý do pusy udělám Lukymu cucflek kousek od jeho přirození. ''Ah..'' vydá ze sebe, je očividné že to nečekal ale nemužu si pomoct, rád ho překvapuji.

Luky
T-to si mohl odpustit, dělat mi cucáka na takovym citlivim místě.... "D-Denny..." Zasténám, když mi ho začne dráždivě pomalu kouřit. Musim se proti němu prohnout, jelikož je to hrozně intenzivní, a příjemné. Vjedu mu prsty do vlasů, a jemně je stisknu. "D-De-nny... j...já už... budu!!" Vykřiknu a v okamžiku se udělám. Ruce mi padnou podél těla, a já musim zavřít oči, jak mě to unavilo. Popravdě, tohle jsem nezažil už dlouho.... vlastně..... pusou mi to ještě nikdo nedělal, ale... nah, to je jedno!
Po chvíli pohlédnu na Dennyho, který se culí, a vypadá celkem... roztomile... Hah, z tohohle se už nedostanu.
Opřu se o lokty, a pohlédnu na něj. Nevypadá, že se mu chce pokračovat. Když už něco začal, tak ať to laskavě dokončí. Koketně na něj mrknu. "No? Na co čekáš?"

Denny
Eh, tohle bych do něho neřekl, navíc se udělal tak hrozně rychle ''Nevěděl jsem že si byl tak nadržený.'' uchechtnu se a Luky neví co má říct,, rozhlíží se po pokoji jen aby se na mě ted nemusel dívat. Nahlas si povzdychnu a rozepnu si kalhoty. ''Ted tedy já.'' řeknu a uchylně se usměju, kalhoty odhodím spolu s trenkama a bleskovitě do něj vniknu. ''Aa!'' vyjekne hlasitě.

Luky
Takovej šok! A taky bolest. Naštěstí mi Denny nechal chvilku na zvyknutí. Začal jsem zhluboka oddechovat, a po pár minutách jsem se uvolnil. Denny to pravděpodobně ucítil, jelikož se začal pomalu pohybovat. Hned ze začátku jsem sténal, jak nějaká laciná kurva, a že jo, koho to zajímá, hlavně že si to užíváme oba dva. "D-Denny... D-Denny..... Denny!" Zasténám, a natáhnu k němu ruce, abych ho mohl obejmout okolo krku. Samozřejmě mi to dovolí, a dokonce si mě volnou rukou podepírá.

Denny
Podepřu si Lukyho rukou aby to neměl tak těžké, ah cítím jak se uvolnuje a pomalu zase stahuje, ze začátku přirážím pomalu a opatrně, potom trochu zrychlím, když zjistím že už ho to tolik nebolí začnu tvrději přirážet. ''Ah.. Denny!'' vyjekne a zároven zasténá. Ups! asi to bylo už trochu moc. Cítím jak se zachvíli udělám, ještě párkrát přirazím, a mé sperma vystříkne do Lukyho otvoru.

Luky
Prohnu se, a hned na po Dennym se udělám. Chvíli zůstáváme v jedné poloze, ale pak se oba svezeme na postel. Zhluboka oddechuji, a snažim se vydýchat ten skvělý zážitek. Wow, to bylo něco, nic takového jsem v životě nezažil...
Když se jakžtakž uklidnim, a pohlédnu na Dennyho. "Denny? Jak to teď mezi námi bude?" Optám se. Doufám, že nejsem jenom jednorázová záležitost, to by mě ranilo, a asi bych si něco udělal.

Denny
Pohlédnu na Lukyho a chytím ho za ruku. ''Co myslíš?'' mrknu na něj a Luky hned zčervená. ''Hehe, myslím že se ted budeme scházet častěji.'' řeknu a podívám se do stropu. ''M-Myslím že bychom to tu měli uklidit.'' řekne a snaží se vstát z postele. ''Au..au! to bolí!'' zastěžuje si. ''Poprvé to vždy bolí.'' řeknu a začnu se hlasitě smát, Luky jen nafoukne tváře a dojde pro ubrousky.

Luky
To si mohl odpustit. Mě je jasný, že to poprvé bolí! Zase tak blbý nejsem!
Dojdu ke stolu, a vezmu jedno balení kapesníků, a hodim ho po Dennym. "Bylo by fajn, kdyby jsi mi trochu pomohl. Protože.... já to asi nezvládnu." Zamumlám, a zčervenám. Denny se uchechtne. Grrr, jeho to baví! On si to normálně užívá! Tahle jeho stránka mě vždycky tak iritovala to není možný! "No, rád bych ti pomohl, ale asi ti nevyhovim," Řekne, a postaví se. "Cože?" Otočim se na něj. To mi chce jako říct, že to tu budu muset uklízet sám?! "spíš to vypadá, že to tady budu muset uklidit sám, protože ty sotva stojíš."

Denny
Je mi ho trochu líto ale co, poprvé ty přece vždy bolí a navíc jsme si to oba užili. ''Běž si lehnout já to uklidím.'' řeknu a věnuju Lukymu usměv ''F-Fajn ale pospěš si..'' řekne a zvláštní chůzí se dobelhá k posteli. Když tak učiní začně mi zvonit telefon, najdu tedy své kalhoty a podívám se kdo mi volá ''kdo ti volá?'' optá se zvědavě Luky ''Ehm... no je to duležitý hovor takže když mne nachvilku omluvíš.'' řeknu a odejdu do kuchyně. Když tam dojdu zvednu telefonát ''Proč mi voláš řekl jsem ti že je mezi náma dvěma konec!'' řeknu rázným hlasem.

Luky
Natáhnu se na postel, a zaujatě hledim do stropu. Zamyslim se, a i když vim, že mi to nejde, a snažim se přemýšlet nad normálními věci, což se mi, ehm, moc dobře nedaří, a tak radši přestanu. Najednou se ozve nějaké zakřičení. Nerozumim mu, ale jsem si jistý, že je to Denny. CO se asi stalo? To se asi nedozvim. Hm, co teď? Můžu hrát hry na telefonu, který je, díky bohu, na nočním stolku. Natáhnu se pro něj, a vezmu ho. Začnu hrát nějakou hru, kterou ani nevim, že mám, a hraju asi 2 minuty. Pak nějakým neznámým způsobem usnu.

Denny
''Kristýno už mě nezajímáš pochop to! a ne ke mě domu nechod nebudu tam, čau!'' vykřiknu a zavěsím. Tss co si o sobě vubec myslí! doufám že mě Luky neslyšel... nahlas si povzdychnu a vydám se zpátky k Lukymu ''Luky promi-'' zarazím se když si všimnu že usnul. Heh, je sladký když spí, dojdu k němu, přikryji ho a dám mu pusu na čelo. ''hezky se vyspi.'' řeknu a tiše začnu ulízet to sperma všude kolem.

Luky
Cítim, jak něco hřejivého se přitisklo k mému čelu, ale to je jediné, co jsem pochytil, jelikož sem se z polo spánku propadl do hlubokého, kdy se mi ani sny nezdáli.
Začnu pomalu procitat z tvrdého spánku, a ve chvíli, kdy se chci posadit, mě chytne skoro křeč bolesti. "Auuu!" Zaviju, a svalim se na druhou část postele. No, všechno by bylo ok, kdybych se nesvalil na někoho, a nějak mi nechtělo naskočit, kdo to je.

Denny
Spím už jen napůl ale cítím že se Luky už pomalu probírá a tak dělám že ještě spím, nerad bych aby mne zkopnul z postele.

Luky
Pohlédnu na to cosi pode mnou, a hned po zjištění, mi zrudnou tváře. "D-Denny...." Zakoktám, a hledim na něj. Tak tohle je opravdu hodně trapná a divná situace. Chvilku na něj koukám, ale pak se rychle překulím zpátky na svoje místo, ale trochu to přetáhnu a tak hodim tlamu.

Denny
Hned po tom co uslyším ránu se probudím a podívám se na místo kde byl udajně Luky. ''Luky ?'' řeknu a podívám se dolů ''Si v pohodě?'' zaptám se s trochu posměšným tonem hlasu. Jde vidět jak mu pomalu začínají rudnout tváře, oh je vážně k sežrání. Když se konečně vyhrabu z postele pomužu Lukymu vstát.

Luky
"Líp mi nebylo." Zavrčim, a když mi pomůže vstát, plácnu sebou zpátky do postele. "Bolí mě celej člověk... a mám žízeň..." Zahuhlám, a zazívám. Ještě bych spál. "Denny? Přinesl bys mi prosim tě sklenici vody? Děkuju." A překulím se na bok. "Dobrou." Dodám, a než se naděju, znovu spim.

Denny
Achjo... co mám snim dělat.. Dojdu do kuchyně kde vezmu odnekud sklenici a natočim do ní vodu, poté dojdu zpátky do pokoje a sklenici s vodou položím na stul. No...co ted ? Luky spí a já už jsem se tak nějak probral... televizi zapínat nechci protože se bojím že bych ho mohl vzbudit. Po dlouhém rozmýšlení jsem se rozhodnul že si k Lukymu ještě lehnu a budu ho pozorovat jak spí.

Luky
Nevim, jak dlouho jsem spal, ale probudil mě hlad, a jako že nebyl nejmenší. Nedobrovolně rozlepim víčka, a rozhlídnu se okolo sebe. Nic se nezměnilo. Doslova. Otočim hlavu na bok, a zahlédnu Dennyho, jak na mě kouká. Ani jeden nic neříkáme, a jelikož jsem ještě trochu mimo, doslova se připlazim k Dennymu, a obejmu ho kolem pasu. Hlavu si položim na jeho břicho, a bez hnutí se mu začnu koukat do tváře.

Denny
Ani nestihnu nějak zareagovat a Luky mi začne vzlykat na hrudi ''Promin....'' zašeptá znova a víc mě objeme. Tohle jsem nečekal a abych pravdu řekl jsem rád že zamnou přišel. ''Luky..'' zašeptám a obejmu ho taky. ''To nic..'' řeknu a pomalu se od něj odtáhnu. Luky má stále na tvářích slzy a tak mu je rukou setřu.

Luky
Pohlédnu na něj, a lehce se usměju. "M-můžu.. můžu tu s tebou zůstat?" Zakňučim, a zabořim, obličej zpátky do jeho hrudi. "Jestli chceš." Políbí mě do vlasů. "To bych se neptal." Zasměju se, a odtáhnu se od něj. Denny mě zavede do obýváku, kde si sedneme na sedačku. Chvilku se nic naděje, ale pak mě Denny chytne za ruku. "Chceš poslouchat hudbu?" Zeptá se. Jenom přikývnu. Natáhne se pro telefon a sluchátka. Jedno sluchátko dá mě, a jedno si dá sám do ucha. Zapne nějakou písničku, a zase se nic neděje. Tentokrát udělám první krok já. Znovu si s nim propletu prsty, a hlavu položim na jeho rameno.

Denny
Co to dělá ? nechápavě na něj hledím, je to sice od něho hezké ale ted je mi trochu trapně když nevím co chce. ''Um Luky ? děje se něco?'' zaptám se. Luky se čím dál tím víc začne přibližovat k mé tváři až to nevydržím a začínám cítit jak mi pomalu rudnou tváře. Pohled od něj odvvrátím a rukou si zakryji ústa.

Luky
"Co by se dělo." Pokrčim rameny, a odtáhnu se od něj. Chtěl jsem mu udělat radost, no, a on o to očividně nestojí. "Jenom jsem tě chtěl políbit." Dodám tiše. Abych pravdu řekl, celkem mě to mrzí, a protože.... no.... já vlastně sám nevim. Prostě jsem to chtěl udělat... Nah, je těžký zjišťovat odpověď, když ani sám pořádně nevim, co chci.

Denny
Jo takhle! ''hehe..'' zasměju se, jsem opravdu tupí. Lukyho tvář si přitáhnu jednou rukou k té mojí tváři a vášnivě ho políbím. Když se od sebe odtrhneme, všimnu si že Lukyho výraz je už spokojený a proto mi věnuje ještě, mnohem delší a hlubší polibek.

Luky
Mh, tohle je už lepší. Obejmu ho kolem krku, a do polibku se přidám. Tohle se mi líbí... možná se mi to líbí víc než včera.... Zajedu prsty do Dennyho vlasů, a plně se oddám tomu skvělému pocitu. Bohužel pro mě, ten pocit za chvíli opadl, a tak jsem se na Dennyho zamračil. Pozoroval mě trochu překvapeným pohledem, a tak jsem protočim oči, a znovu se mu přilepil na rty. Udělal sem to tak prudce, až jsem na něj celý nalehl.

Denny
''Mm..'' Luky je dnes opravdu přítulný, a rty má tak dobré, sladké. Naše líbání trvá opravdu dlouho, tedy ne že by mi to vadilo, ale potom nás vyruší zaklepání na dveře. ''Luky ? to jsem já, smím dovnitř ?'' ozve se zpoza dveří Lukyho mamka. Luky se ihned odemne odtáhne a otevře dveře. ''co potřebuješ ?'' zeptá se jako kdyby někam pospíchal. ''Oh, jen jsem tě chtěla poprosit jestli by jsi nezašel do obchodu a nekoupil mi rohlíky.'' řekne a usměje se.

Luky
Sakra, kraken přišel. "Víš, není mi zrovna dobře... bolí mě celej člověk..." Zamumlám, a pohlédnu na ní. Jenom přikývne, a pohladí mě po vlasech. "Ukaž, máš teplotu?" Šáhne mi na čelo, a po zjištění, že teplotu nemám, ruku stáhne. "Udělám ti čaj." Rozhodne a chce odejít. Začnu panikařit. Co teď? Co teď?! "Ne, to je dobrý, nechci čaj..." Zamumlám, a rychle zavřu dveře, které následně zamknu. "Luky?! Děje se něco?!" Vykřikne mamka, a zabouchá na dveře. "Nic se neděje..." Řeknu nervózně. "Já jenom... n-nechci, aby si sem chodila..."

Denny
Co to do něj vělo ? ''Fajn, ale pokud by si mi chtěl něco sdělit budu tu až večer.'' řekne a odejde. ''Um, Luky...ví tvoje máma že jsem vubec tady ?'' zeptám se protože zní opravdu nervozněm ''Em, no ř-řekl jsem jí že tu budeš ale ne že tu přespíš..'' řekne a dojde se zase posadit. ''No a já nechci aby věděla co se mezi námi dvěma stalo...'' dodá už tiše.. ''Takže... chceš říct že se za mě stydíš ?!'' řeknu a postavím se.

Luky
"C-cože? N-ne... ale.... já... j-jenom, prostě...." Nadechnu se, a sklopim hlavu. "Jenom nechci... aby se to dozvěděla, protože.... se bojim její reakce..." Šeptnu. "J-jestli chceš, můžeš jít pryč...." Zamumlám, a zachumlám se do peřiny. Po tváři se mi začnou kutálet slzy, a já začnu potichu vzlykat. Proč.... proč mě to tak zranilo....? Přece.... já vlastně ani nevim.... Ale, nechci aby odešel...

Denny
To co ted řekl mě dost ranilo... ''Fajn..'' řeknu a seberu si své věci. ''Tak čau zítra ve škole...'' zamumlám a opustim Lukyho pokoj....nahlas si povzdychnu a cítím jak mi po tváři ujela jedna slza, rychle si ji utřu a vyjdu ven. ''Oh Denny!'' uslyším známí hlas a když zvednu hlavu uvidím Kristýnu. ''Byl jsi u Lukyho ? je doma ?'' zeptá se zvědavě a pohlédne na jeho okno. ''Ne... co mu chceš ?'' zalžu ''No jen ták jestli nechce jít semnou ven.'' řekne a začne si hrát s vlasy. Tss ani náhodou ty děvko. ''No není doma zkus to zítra. '' zalžu znova a dám se na odchod.

Luky
Klapnou dveře, a když se nic neozývá, hlasitě se rozbrečim. Proč sem mu řekl, aby odešel?! Proč?! "Já sem ale kretén!!" Zakřičim, a odhodim deku. I přes bolest vstanu, a rychle dojdu do koupelny, kde se zamknu. Mamka tu už není, aby se mě na něco ptala, takže, se můžu v klidu vyřvat. Napustim si vanu, a když je plná, svléknu si tričko, a zalezu si do ní. Nejdřív se do ní potopim celý, a když mi dojde vzduch, vynořim se. Takhle to udělám ještě několikrát, ale pak vezmu sprchový gel, a mrštim s nim, ke dveřím, o které se odrazí, a s ránou dopadne na zem. Jsem naštvanej. Jsem naštvanej na sebe, protože sem ten největší kretén pod slunce. Jak sem mohl odehnat někoho, jako je Denny?! Co to do mě vjelo?! Vždyť takovýho kluka už nikdy nenajdu.....

Denny
Přijdu domu, ''Mami ?'' zavolám na celý byt ale nikdo se neozývá ''Jo vlastně ona šla s tím svým přítelem na večeři...'' řeknu si pro sebe a zničeho nic odhodím tašku přes pul obýváku. To mu nejsem dost dobrý?! snažím se a on mi řekne ''jestli chceš mužeš jít pryč'' řeknu si šaškovsky pro sebe a mrsknu polštářem co byl na gauči o zem. ''Tss já tu šaška nikomu dělat nebudu!'' vykřiknu, nasadím si sluchátka a ulehnu na gauč.

Luky
Myslim, že se s toho psychicky zhroutim..... Tohle je poprvé, co se tak cítim.... a sere mě to, a to dost. Já.... "M-musim jít za nim.... a omluvit se..." řeknu si pro sebe. Vylezu z vany, a a začnu se rychle sušit. Jestli to teď hned neudělám, asi spáchám sebevraždu, jelikož sem se do něj asi zamiloval. Nevim sice jak, ale stalo se. Rychle, jak mi bolest dovoluje, dojdu do pokoje, kde se rychle oblíknu, a pak vyrazim. I přes bolest du celkem rychle, a když sem před vchodovými dveřmi, nějak mi dojde, že mi asi neotevře. Naštěstí mě dovnitř pustila nějaká starší paní, a tak jsem tak nějak vyšel schody, až před dveře bytu, kde Denny bydlí. Nejdřív zaklapu. Nic. Zaklepu Silněji. Zase nic. Tak zazvonim. Zase nic. Zazvonim znovu. Pořád nic. "Sakra Denny, otevři mi!!" Zakřičim, a zabouchám na dveře.

Denny
Mám takový pocit že někdo zvonil.... ale asi mám halušky. řeknu si pro sebe ale když se to zvonění začne opakovat řeknu si že asi máma něco zapoměla. Sundám si sluchátka a pomalu dojdu ke dveřím. ''Už jdu..'' řeknu co nejvíc otráveně a když otevřu dveře velice mě překvapí že tam stojí Luky.

Luky
Když mi konečně otevře. Zastrčim ho zpátky, zavřu dveře, a vrhnu se na něj. Přirazim ho ke zdi a políbim ho na rty. Když se od něj odtáhnu, obejmu ho okolo pasu, a zarazim mu hlavu do hrudi. "Promiň...." Zašeptám, a začnu vzlykat.

Denny
Mám tak nějak spavou náladu, jsem rád že tu semnou je Luky, jsem rád že sme se usmířili a jsem rád že mě miluje. Nic víc k životu nepotřebuji než Lukyho. Aniž bych si to uvědomil pomalu se mi začínají zavírat víčka, a ježtě než upadnu so spánku ucítím Lukyho ruku jejíž teplo mi proudí do celého těla.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Gabriella Gabriella | Web | 20. června 2016 v 7:46 | Reagovat

Zajímavé zpracování :)
Jinak je moc pěkná a ten obrázek je bomba ♥ *w*

2 Ronnie Ronnie | 28. června 2016 v 19:27 | Reagovat

Miluji takové povídky.
Moc hezké zpracování. :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama