Mazlíček

23. července 2016 v 12:00 | Sumiya & Sakakibara
Dokázali jsme to! Opsaly jsme další povídku! Nebejt Saka-chan, asi to nedám ^^ ve dvou se opisuje líp ^^
Tentokrát je povídka na pár Oikawa x Sugawara, a je to trochu drastický, takže... ale dopadne to dobře, to v každém případě. Snažila jsem se to i opravit, ale nevim nevim ^^ doufáme, že se bude líbit.

Oikawa

Zrovna jsem šel z tréninku, a i když jsem byl celkem unavený, chtěl jsem se projít po parku. Když jsem tam došel, dostal jsem strašnou chuť někoho ojet... Hmmm, mám to ale zajímavý myšlenkový pochody... Ale to je jedno! Prostě musim někoho najít, a přeříznout ho! Teď hned! Na chvilku se zastavim a rozhlédnu se kolem sebe. Hm, samé děti... "Oh!" Povzdechnu si když si uvědomím, že stojím před někým. Pohlédnu mu do tváře, má pihu na levé straně tváře. Někde jsem ho už viděl! Ah! Už vím! To je pan sluníčkovej! Ten, co se kamarádí s Tobio-chanem. Cvakne mi, a zvesela se usměju. Po nějaké chvíli se promění můj nevinný úsměv v úchylný úškleb. Dělám, že ho nevidim, a když už jsem dostatečně blízko, "omylem" zakopnu, sebou na zem svalim i jeho. "O-oi, co to děláš!? Pusť mě! Slez ze mně!" Zapiští, a pokouší se mě odstrčit. Já mu však chytnu ruce, a přirazim mu je k zemi. "Hehe, nikam nepůjdeš!" Řeknu zlověstně, a blíž se k němu naklonim. "Co to k sakru děláš?!" Vykřikne a začne se kroutit jako žížala. "Co myslíš?" Zašklebim se, a naklonim se k jeho obličeji. "Po-pokoušíš se mě... znásilnit?" Optá se. Oh, jako rly? On se mě ještě ptá? Chvíli mu tupě čumi do tváře, než uslyšim kroky, které se blíží k nám. "O-oikawa-senpai?" Hmmm, ten hlas poznávám. To je Kageyama! Protočim oči, a z pana sluníčkovýho slezu. Rychle se postaví a podle všeho chce jít za Tobio-chanem, ale to mu nedovolim. Chytnu ho za zápěstí, a strhnu si ho do náruče. "Eh!" Vykřikne překvapeně. "Co tu děláte?" Optá se podezíravě Tobio-chan. "My? My jsme tu měli menší nehodu." Prohlasim, a zákeřně se usměju. "Jo, nehodu." Řekne tiše pan sluníčkovej, no to mě podrž, já se ho snažim znásilnit a on mi tu ještě pomáhá!

Sugawara

Co to sakra plácám ?! Vždyť mu akorát nahrávám! "A-A co tu děláš ty? Kageyamo?" Přeruším ticho, a pousměju se s oroseným čelem. "šel jsem se projít." pokrčí rameny.
"Mohl-"
"No my už půjdeme!" Skočí mu Oikawa do řeči, chytne mě za paži, a odtáhne pryč z parku "Hej, pusť mě, bolí to!" zastěžuju si a snažim se mu utýct, ale má moc pevný stisk. Najednou se zastaví a přirazí mě k nějakému stromu. Pohlédu mu vyděšeně do tváře. "Když budeš poslušný, možná k tobě budu i hodný..." zašeptá mi perverzně do ucha, a skousne mi ho. "Nn.." stisknu zuby a snažim se ho ignorovat. "Heh, hodně si spolu užijem." Dodá a pohladí mi tvář. "T-Ty uchyle!" vyštěknu po něm a vrazim mu facku. Nad mou akcí si jen povzdechne. "Opravdu jsem chtěl být hodný..." řekne a facku mi vrátí. Zakymácím se, sletim na zem. "Ale když jinak nedáš." řekne a vleze si nademne. "U-Udám tě za znásilnění!" Zapískám ale jemu to očividně nevadí, hlavně že si užije. Prsty obemkne můj krk, a pevně stiskne. Ch-Chce mě snad zabít?! chytnu ho za ruce, a snažím se ho zastavit. "P...ro...sím..." dostanu ze sebe těžce. Zřejmě ho to přesvědčilo, jelikož jeho ruce sjely k mým kalhotám. "Př...přestan..prosím.." Zakňučim jako malé štěně ale on mě
neposlouchá, jen se na mě podívá, a úchylně se pousměje..."Že tě to baví mě furt prosit." řekne.

Oikawa

Stáhnu mu kalhoty, a pohlédnu na jeho výbavu. "Oh! Na tak nevinného tvora jsi pěkně vybavený." Zasměju se. Jelikož jsem kurevsky nadrženej, seru na nějakou přípravu, rychle si stáhnu kalhoty, a prudce do něj vniknu. "Aaaaaaaaaaah!!!" Zavřeští, a jelikož nechci, aby nás někdo slyšel, zacpu mu pusu rukou, a do toho začnu přirážet do jeho těla. Přírazy jsou průdké a rychlé, a tak moc dlouho netrvá, a já vyvrcholim. Vystoupim z něj, a upravim se. Zrovna chci odejít, když mi trkne, že bych ho tu asi neměl nechávat... vrátim se k němu, a vezmu ho do náruče. Štěstí že je v bezvědomí, aspoň se nebrání. Když dojdu ke svému bytu, sluníčko se začne znova probouzet. Naštěstí nic nedělá a jenom dál nečině spí. Odnesu ho do své postele, a přikryju ho dekou. Takže já ho znásilnim, a ještě ho přikryju... sem až moc dobrý. Nahlas si povzdechnu, a sednu si na postel vedle něj. "Je docela roztomilý..." Řeknu tiše, abych ho neprobudil. Nachvíli se zamyslím, co by se stalo, kdybych ho tam nechal. "Kde jsem?" Ozve se pan sluníčkovej. "Ah!" Leknutím povyskočím. Hned se na něj otočím. Když zahlédne můj obličej, cukne sebou, a trochu "couvne". "Ow..." Zašeptá, a chytne se za boky. "To mi připomíná, že by ses měl vysprchovat." Usměji se mile. Chvíli na mě nechápavě hledí, ale pak mu to docvakne. "T-ty uchyle!" Vykřikne. "Au!" Vykřikne znova, ale bolestí. "Seš horší než ženská, co má krámy!" Povzdechnu si, a posunu se blíž k němu. "J-jen zůstaň tam, kde jsi." Řekne už o něco klidněji, ale stále má klepaví hlas.

Sugawara

Sklopím hlavu. Kam jsem se to dostal...? Já to vlastně vim... do doupěte úchyla. "N-Nech mě...chci jít domu...!" vykřiknu. "Tak se aspoň vysprchuj.." pobídne mě. "N-Ne..." zavrtim hlavou. "Ty opravdu chceš odejít s polevou na zadku?" Na tuhle jeho otázku zrudnu a zavrtim hlavou že ne. "A-Ale já sám!" dodám a pokusim se postavit.
"Nechceš pomoc?"
"Ne! nechci!" odbudu ho a ve chvíli kdy se postavim, se mi podlomí kolena, a já se seznámím se zemí. "A nebo.. možná jo..." zašeptám, a pohlédnu na něj. Dojde ke mně a něžně mi pomůže vstát. "Ale nečekej, že ti budu děkovat!" štěknu na něho, ale on na to nic neřekne. Dojdeme do koupelny a on mi pustí sprchu. "Kdyby něco budu vedle." řekne trochu zaraženě. Jekmile mne pustí, automaticky dopadnu na kolena. "Au.." stále to ještě bolí... "P-Pomohl by jsi mi...?" šeptnu ke dveřím. Hned se vrátí, a pomůže mi. Lépe řečeno, mě vzal do náruče. "Asi tě budu muset vykoupat..." nahodí nenápadně "A-Ale..." jeho pohled mě umlčí, a tak mi nezbyde nic jiného než přikývnout k souhlasu. Položil mě do vany a něžně mi nejprve umyl záda ale potom trochu přitlačí. "Au, Oikawo nejsem cihla" pronesu bolestně a vrhnu na něj "vražedný" pohled.

Oikawa

"Promiň." Omluvím se, ale přitom to nemyslim vážně. Ale aby se neřeklo, začnu mu mýt záda jemněji. "Lepší?" Zeptám se, a on se jenom pousměje a kývne. "A můžu tě umýt i ze předu." Řeknu mu do ucha. "C-cože? Jo...teda vlastně ne!" Povzdechnu si, a rukama sjedu po jeho břiše. "N-ne..." Vykoktá, ale nezní moc jistě. "Máš tak jemnou pokožku..." Zavrnim a sjedu rukama níž. "N-nech-" Zakňučí ale už je pozdě rukou už jsem u jeho přirození. " P-přestaň!" A plácne mě po ruce. "Copak ti jednou nestačilo?!" Vyjekne, a trochu sebou cukne. "Joo poprvé to vždy bolí." Řeknu a škodolibě se usměju. "A-ale..." Zakňučí a sklopí hlavu. "Tentokrát se ti to bude líbit..." Zavrnim svůdně. "Co k-když ne.." Zakňučí znovu. "A co když jo?" Uchechtnu se. Pohlédne na mě. "Přísahám." Řeknu dostatečně nahlas. Přestane sebou cukat, a povolí. "Hodný kluk..." Zalibuju si. "Ale jestli ne, tak si mě nepřej!" Vykřikne. "Neboj." Utěšim ho. Přejedu mu jemně po tváři, a přitáhnu si ho k polibku. Kupodivu se mi nebrání, ale ani mi nijak nepomáhá. Sakra! Už zase začínám být nadržený! Škoda, že musim být jemný... "Dokážeš se otočit?" Optám se celkem něžně. Nic na to neřekne. Hmm, tak asi ne, tak si ho "otočim" sám. Postavim se, a než si to sám uvědomí, přehnu ho přes okraj vany. "S-slíbil jsi že budeš hodný!" Vyjekne vyděšeně. "Tak teď už budu hodný." Usměju se, a pohladim ho něžně po jeho zadku. Sklonim se k jeho zádům, a polibky se dopracuji až k jeho hýždi. Chvíli vypadá, že se mu to nelíbí, ale poté změní výraz a já vím, že se mu to začíná líbit. Opatrně do něj vniknu jední prstem. Prohne se, ale hned na to sebou plácne zpátky. "Já ti to říkal." Uchechtnu se nadrženě. Nic na to neříká, jenom se, mě neznámím způsobem, otočí, a bouchne sebou na zem. Chvíli na něj nechápavě čumim, a nic nedělám. Potom mi ale dojde, že mám pokračovat. "Oika-wo..." Zašeptá, a natáhne ke mě ruce. "Aaaaah si tak rozkošný..." Usměju se, a přilehnu si k němu. "U-uděl..." začne tiše. "Cože?" Odpovim labužně. "U-udělej mě..." Zašeptá. Oh, to je tak roztomilé. "Mile" se na něj usměju a pohladím ho po břiše. "Nn... říkám aby si mě udělal, ne aby si mě hladil!" zastěžuje si protivně. "Ok..." Pokrčim rameny, a přestanu ho hladit. Z tváře mi zmizí úsměv. Roztáhnu mu nohy, a vniknu do něj hned dvěmi prsty. "Nh..." Zasténá.

Sugawara

N-netušil jsem, že to vezme tak vážně... ale je to rozhodně lepší, než když by mě hladil. Prsty ve mě pohybuje, a když se otře o mé citlivé místo, prohnu se v zádech a hlasitě zasténám. "Hmm líbí ?" zašeptá mi do ucha. Jenom přikývnu, a on se děsivě zašklebí. Cuknu sebou. Chvilku ho pozoruju skrze přivřená víčka, ale pak ho chytnu za triko a přitáhnu si ho k polibku. Když ho pustím, a otevřu oči, pohlédnu do jeho tváře. Vypadá překvapeně... mile se usměju. "P-Pokračuj..." zašeptám a celkem rychle se dostanu nad něj. "Hrozně ti to trvá..." zamumlám, a stáhnu mu kalhoty. Uchopim jeho přirození, a opatrně na něj dosednu. "Ngh.." dostanu ze sebe zkrz zuby. Chvilku zůstanu ve stejné poloze, a pak se začnu pomalu pohybovat. J-je to tak příjemné. Najednou mě chytne za boky, a přetočí mě na záda. "Moc zlobiví chlapec..." uchechtne se, a začne do mě tvrdě přirážet. "Aaaaaah!" vyjeknu a rukama se ho chytnu okolo krku. "Jsi tak těsný..." zavzdychá Oikawa vzrušeně, a volnou rukou mi sjede k penisu. Pevně ho uchopí, a začně pohybovat rukou. Ještě víc mě to vzruší, a když asi po 8. přírazu vyvrcholím, hlasitě zasténám. Mé zasténání nejspíš Oikawu vzrušilo a po pár minutách taky silně vyvrcholí. Když se trochu uklidní, vyleze ze mne a pomalu se posadí a s úchylným úsměvem hledí na mé "nevinné" tělo.

Oikawa

Nikdy bych si nemyslel že se mu to bude po mém znásilnění líbit. Chvíli pozoruju jeho ležící tělo. A pak si k němu blíž přisednu. "Líbilo?" Optám se po chvíli ticha. "J-Jo..." Zašeptá zadýcháně. Chvilku ho pozoruju, nasledně ho vezmu do náruče, a odnesu ho do své postele... V tom mi něco docvakne... měl jsem ho vykoupat, ne ojet, ehm, takže jdeme zpátky do koupelny. "Sluníčko? Nebude vadit, když se s tebou vykoupu?" Optám se, a pohlédnu na něj. Chvilku je ticho. "...Tak dobře..." Povzdechne si. Usměju se, a posadim ho do vany. Zapnu teplou vodu, a když už je do půlky plná, svléknu se, a vlezu si za sluníčkem. "T-tobě..." Začne s rudými tvářemi. Chvíli na něj koukám a pak si všimnu, že mi stále stojí. Jak jsem si toho mohl nevšimnout! "Jejda.." Řeknu jakože zaskočeně. "Jejda?!" Vykřikne. "Že by repete?" Zavtipkuju a sluníčko se na mě podívá, ale nic na to neřekne. Sedíme tam asi 5 minut, jako mašinka za sebou, a asi se z toho zcvoknu, je tu hrozné hrobové ticho. "Um, sluníčko?" Přerušim to ticho. "Co kdybych ti dal obojek?" Zeptám se potichu, a políbim ho na krk. "Obojek?" Řekne kupodivu tiše. "Ano, obojek." Přikývnu. Nic mi na to neříká, a jenom sklopí hlavu. "P-proč se mě na to ptáš?" Optá se potichu, celkem rozklepaným hlasem. "Noo, protože mě zajímá tvůj názor, sluníčko." Usměju se. Ve skutečnosti mě to vůbec nezajímá, ale nechci, aby si myslel, že jsem egoista. Vlastně, já jsem egoista! "Nevim, n-nejsem si jistý." Řekne protestivně. "Ale notáák.." CHlacholim ho, obejmu ho okolo pasu. "Fajn.." Řekne nejistě. Já vim, jsem neodolatelný, a toto je neodolatelná nabídka. Hah, jsem tak rád za svou nadrženost, která mě přivedla sluníčku. Vlastně jsem neodolatelně nadržený. Sem tak zamyšlený, že si ani nevšimnu, že mě sluníčko pozoruje, jak říkám, prostě neodolatelný. "Copak? To se ti tak líbí moje tvář?" Konstatuji. Tváře mu zrůžoví. "N-nevím, proč si to myslíš." řekne, a odvrátí pohled. "Protože si na mě tak zasněně koukal." Usměju se s úchyným pohledem. Střelí po mě pohledem, rudý až po uši. "T-to není pravda!" Vykřikne, a pokusí se vstát. "Nikam nejdeš!" Usměju se, a přitáhnu si ho zpět. "Nyyyy!!" Vyjekne, a přetočí se na břicho. "P-pusť mě!"

Sugawara

Přetočím se na břicho, a v ten moment ucítím Oikawovo stojící "věž". Tváře mi zrudnou ještě víc, Oikawa mě drží velmi pevně, takže nemám šanci utýct. "Ale noták..." zakloní hlavu, a stiskne mi zadek. "Ng!" dostanu ze sebe. "Nemám to v plánu neboj se.." usměje se, a přemnění naše polohy. "H-Hej neříkal jsi že to nemáš v plánu ?!" vykřiknu ale on se jen usměje. "To, co myslíš v plánu nemám, ale mám v plánu něco jiného." zavrní a rukou mi sjede mezi nohy. "N-Ne!" vyjeknu a pokusim se zastavit jeho ruku. Ale marně. "Eh..O-Oikawo." Zavzdychám když rukou nahmatá můj penis. "Heh, jsi zase vzrušený.." uchechtne se a začne pomalu pohybovat rukou. Mírně zakloním hlavou a přestanu se bránit. B-Budu se muset podvolit.. "Aaaah..." zasténám, a nevědomě roztáhnu nohy víc od sebe. "Věděl jsem že se ti to líbí..." Zasměje se. Nevnímám ho, je to tak příjemné že nevnímám ani to jak mě dělá ve vaně. Udělá ještě pár pohybů a já se udělám. Začnu zhluboka dýchat. Když se vydýchám otevřu oči, a pohlédnu na Oikawu. K-Kouká na mě s perverzním pohledem. "C-Co ?" vydám ze sebe a uhnu pohledem. P-Proč se na mě tak blbě kouká ? "Ale nic...jenom jsi strašně roztomilý." usměje se, a jemně mě pohladí po tváři. "Ta voda...už je ledová.." řeknu když mi začne být zima. Oikawa nic neřekne, a než se naděju je venku. Natáhne ke mě ruce, a taky mne vytáhne. Zabalí mě do osušky a odnese mě do postele. "Už je ti teplo?" zeptá se mě, jen přikývnu a když ze sebe chci sundat osušku, Oikawa mě zastaví. "Já tě utřu.." nabídne se. Tváře mi lehce zrůžoví ale nijak neprotestuju. Než mi osuší vlasy někdo zaklepe na dveře. "Oi Oikawo jsi tam ?!" ozve se naštvaný hlas zpoza dveří. Pohlédnu na Oikawu, který se chystá otevřít. "Ne!" zastavím ho když si všimnu že jsme oba nazí. "Copak ?" otočí se s úsměvem. "J-Jsme ...oba jsme nazí!" zapískám. "Oh pravda!" podrbe se na zátylku a nakonec si oblékne kalhoty s košilí, kterou si nechá rozepnutou. "A ty jsi mužeš vzít tohle." a hodí po mě košili. Jenom si ji přehodím přes ramena, a čekám, kdy otevře. Když otevře dveře, dovnitř hned vrazí nasupený.... ehm, netušim, jak se jmenuje, ale je naštvaný a vypadá jako vrah. "Oikawo! Měl jsi mi zavolat!" zaječí po něm a potom jeho pohled padne na mě. "Kdo to je ?" ukáže na mě prstem. "Můj mazlíček." pokrčí Oikawa rameny.
"Tvůj-cože? Ma-cože?! "
"Mazlí-"
"Cože?" přeruší Oikawu. "M-Mazlíček." řeknu potichu a podívám se na Oikawu. Jenom se blbě usměje a pokrčí rameny. "D-děláš si ..." střelim po něm pohledem. "Ale noták, sluníčko~..budu se o tebe dobře starat." přejde ke mě a prohrábne mi vlasy. Z tohohle se asi nedostanu...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Viki Viki | Web | 24. července 2016 v 13:09 | Reagovat

Dobrý, moc dobrý čtení, parádní styl, ten mazec by mohl být i větší..

2 Sumiya Sumiya | E-mail | Web | 24. července 2016 v 17:05 | Reagovat

[1]:  Oh, jsme opravdu rády, že se líbilo ^^ podobných povídek máme víc, ale jen je opsat xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama